Snad
Snad, adv., může býti, dosti možno, möglich, vielleicht, etwa, hoffentlich. Na Mor. snaď, Kd., u Opav. něhdě. Klš. Kohúti nezpíváte, snad už o mně nedbáte? Snaď si myslíš své panenství se mnú zatajiti. Sš. P. 23., 216., 322. Snad přijede nebo nepřijede; A potom snad (= asi) 17 neděl živ byl; Žalobník řekl, že tomu snad jest na pět nebo na šest let. NB. Tč. 53., 108., 183. Pros Boha, zdať snad odpuštěno bude tobě to myslenie srdce tvého; Snad mu velí otec, aby byl mnichem. Hus I. 342., II. 31. S. někde, s. jeden. V. Aby se s. nemusil obá- vati člověka nemocného. Br. Kdyby toho s. potřebí bylo. D. Snad a nesnad je dvoje. Prov. Snad s by, vz As. Snad by ho pře- mohl. — Snad a bez snadu = zajisté, jistě, bez pochyby, ohne Zweifel, ganz gewiss. Jg. Z nichžto snad a bez snadu jeden ani druhý nikdá v boji nebyl. V. — Suad-li, snadt. Tvé líce jest bledé, snad-li leknutím. Sych. Snadť Bóh ne tak toho pomstí. Hus. II. 50.